Njuikes sisdollui

Sámi girječálliid searvi

Dát artihkal gullá davvisámegiel Wikipedia vuođđoartihkkaliidda.
Wikipedia'as/is
Dán artihkkalis dáidet leat čállinmeattáhusat. Jus háliidat, de divo daid ja váldde eret dan málle. Giitu!

Sámi Girječálliid Searvi - Samisk Forfatterforening (SGS) vuođđuduvvui Láhpoluobbalis, norggabeale Sámis Guovdageainnu suohkanis jagis 1979.

Ulbmilat leat ovddidit ja oainnusin dahkat sámegiel ja sámi girjjálašvuođa, ásahit stipeanddaid, foanddaid ja eará ekonomalaš ortnegiid sámi girječálliide, fuolahit ahte sámegiel girjjálašvuođa ilbmadeapmi šattašii seamma buorre go Davviriikkain muđui oččodit stáhta garantiijabálkkáid sámi girječállide, ásahit bissovaš oastinortnega sámegiel girjjiide ja oččodit šiehtadallanvuoigatvuođa kopiija- ja bibliotehkabuhtadusaide Suomas ja Ruoŧas, oččodit stipeanddaid Suoma ja Ruoŧa Sámedikkiin ovttasbargat eará álgoálbmot girječálliiguin.

SGS lea ovttas eará dáiddaservviiguin ásahan sierra hálddáhusa, Sámi Dáiddárráđi, sámi dáiddáriidda. SGS lea ožžon šiehtadallanvuoigatvuođa Norgga stáhtain bibliotehka- ja kopijjabuhtadusaide, ja maiddái ožžon sierra stipeanddaid sámi dáiddáriidda Norgga Sámedikkis. Lea maid ásahan Sámikopiija ja ásahan Sámi Dáiddáriid ja Girčálliid Buhtadusfoandda (SDGB). Maiddái šiehtadallan dáiddáršiehtadusa Norgga Sámedikkiin ja ásahan Sámi Girjeriemuid.

SGSas leat sullii 50 miellahttu miehtá Sámi. Miellahttun beassá sápmelaš ja sámegielat girječálli, sámegielat jorgaleaddji gii lea jorgalan sámegillii, sámi árbevirolaš muitaleaddji, máinnasteaddji ja luohtepoehta. Jahkečoahkkin dollo jahkásaččat ja lea searvvi alimus mearredeaddji. Jahkečoahkkin vállje jođiheaddji ja stivrra. Stivrras leat vihtta (5) mielahttu. SGS ruhtaduvvo doaibmadoarjagiin maid oažžu Sámedikkiin ja velá miellahttomávssuin.

SGS bargá ovttas Sámi Dáiddačehpiid Servviin, Sámi Teahter Servviin, Juoigiid Servviin ja Komponisttaid Servviin. SGS lea miellahttu Sámi Dáiddáráđis (SDR). SGS bargá maid ovttas eará girječáliid servviiguin Davviriikkain.