Geavaheaddji:Gálaniitoluodda/Vuođđoartihkal 4
Lávvu lea árbevirolaš sámi tealta, mii lea leamaš sámiid orrunsadjin juo badjel 2000 jagi áigi. Lávu lea álki sirdit ja lea ge dan dihte leamaš geavatlaš orrunsadji johtti boazosápmelaččaide. Lávvu lea measta seammalágan go Amerihká eamiálbmogiid tipi, muhto dat ii leat nu alla. Árbevirolaš lávvu ráhkaduvvo čuolddain ja náhkkis. Modeardna lávuin sáhttá leat náhkki sadjái geavahuvvon vaikko makkár eará ávdnasiid. Gasku lávu láve leat dolla, vai lávus lea liekkas siste. Geasset suovva hehtte maiddái čuoikkaid boahtimis sisa. Suovva manná olggos lávu bajimus oasis dahjege dahkis. Lávvu lea geailohámis go lea ceggejuvvon.
Modeardna lávut[rievdat | rievdat gáldu]
Odne gávdnojit máŋgga earálágan variantta lávus. Guovdageainnu fitnodat Venor álggii 1984:s ovdánahttit sámi árbevirolaš lávuid geavaheami. Vuosttaš lávuid namat ledje Ovnslavvo ja Enstangslavvo. Venor lávuin ledje maiddái varianttat, main ledje geavahuvvon aluminčuolddat árbevirolaš muorračuolddaid sadjái. Dalle lei lávu álkit cegget ja fas gaikut.
Stuorámus lávuide čáhke badjelaš 100 olbmo. Dákkár lávuin lávejit dávjá aluminčuolddat.
Odne lávuin sáhttá leat maiddái uksa.
Symbolisma[rievdat | rievdat gáldu]
Lávvu lea leamaš - ja ain lea dehálaš sápmelašvuođa symbola. Guovdageainnu suohkana, máilmmi sámimus suohkana suohkanmearkkas lea gollelávvu. Dálá sámediggeviesu hábmi lea lávvu. Maiddái Áltá-konflivttas protesterejeaddjit geavahedje earret eará lávu symbolan.
Risselávvu[rievdat | rievdat gáldu]
Sáhttet leat maiddái risselávut, dahjege rissegoađit, main ii leat geavahuvvon náhkki, muhto leat biddjon dievva rissit. Dákkár lávut eai leat dieđusge seamma buorit.