Čielgeađa

Čielgeađa. Govat: Gray's Anatomy, 1918. (PD)

Čielgeađa (láhtengillii: medulla spinalis) gullá guovddášnearvafierbmái (CNS). Čielgeađa, čielgeskoađit ja nearvaruohttasat leat čielgekánala siste. Čielgekanála lea dego guovdnji man čielgedávttit birastahttet. Čielgeađa lea refleavssaid guovddáš. Čielgeađa jođiha ovdamearkka dihte čibberefleaksa sáddekeahttá signála vuoigŋašiidda. Čielgeađa álgá oaiveskálžžus čohkaluvvá sullii alimiid ráje.

Čielgeađa lea sylinderhámat struktuvra mii lea veahá duolbbas ovddal ja maŋil. Čielgedávttit leat dego rieggát mat birastahttet čielgeađđama, ja dasa lassin ligameantat, deahkit, čielgeskoađit ja cerebrospinalgolggus (CSF) suodjalit čielgeađđama.

Čielgeađa lea bures suodjaluvvon, muhto go olmmoš bážáhallá dahje go garrasit beaškkiha biillain muora vuostá de čielgedávttit sáhttet doddjot dahje eaškálit. Dalle čielgeađa sáhttá gáržohallat. Čeabetčielgedávttit leat unnimusat ja rašimusat.

Čielgeađa laktása bajil čielgeađajoatkagii (medulla oblongata) mii lea oaiveskálžžu vuolit ráiggi foramen magnus buohta. Njuoratmánáin čielgeađa nohká sullii nubbi ja goalmmát alinčielgedávtti (L2 ja L3) buohta. Buot čilgedávttiin leat nummirat. Ollesolbmuid čielgeađa nohká veahá badjeleappus sullii vuosttaš ja nubbi alinčielgedávtti (L1-L2) buohta. Dieinna lágiin čielgeađa dušše gávdno čielgekánala bajit guovtti goalmmádasas. Go váldá iskosa cerebrospinalgolgosis dát boahtá ávkin. Čugget nálu čielgeađđamii ii buvtte buriid muhto nubbi alinčielgedávtti vuolil eai jođe go ovdalis máinnašuvvon nearvagihppu. Nállu ii lábme maidege ja doaktárat leat viššalat čukkodit dákko.

Čielgeađđamis leat 31 segmeanttat. 8 čeabeha buohta, 12 ratti buohta, 5 alimiid buohta, 5 gátnása buohta ja 1 seaibedávtti buohta. Juohke segmeanttas vuolgiba guokte čielgeađanearvva.

Čielgeađa assu guovtti sajis. Dákko vulget nearvvat gieđaide ja julggiide:

• Intumescentia cervicalis lea čielgeađđama segmeanttaid C4 ja T1 gaskka. Dákko vuolgá plexus brachialis-nammasaš nearvagihppu mii manná raddedehkiide, hárdduide ja gieđaide.

• Intumescentia lumbosacralis lea segmeanttaid L1 ja S3 gaskka. Dákko vuolgiba sihke plexus sacralis ja plexus lumbalis mat mannaba gieđaide, gožžaráhkkui ja čoliide. Álggus dát nearvvat johtet hui lahkalagaid nearvagihppun, measta dego spagetti, man namma lea cauda equina (=heastaseaibi). Go dat gáržžohallá de olmmoš buohccá Cauda equina syndromii.

Čielgeađđama váldodoaibma lea jođihit nearvaimpulssaid vuoigŋašiid ja rupmaša orgánaid gaskkas. Muhtimin čielgeađa iešalddes sádde mohtorsignalaid dehkiide "jearakeahttá" vuoigŋašiin. Dát leat nu gohčoduvvon refleavssat.

Gáldut

Moore, K., Agur, A. and Dalley, A. (2011). Essential clinical anatomy. Baltimore, MD: Lippincott Williams & Wilkins.