Čielgeađa

Wikipedia
Njuike: navigašuvdna, oza

Čielgeađa lea oassi guovddášnearvafierpmis (CNS). Čielgeađa, čielgemeningat, nearvaruohttasat leat spinalkánala siste. Stuorra refleaksaguovddážin ja vuoigŋašiid jođasin čielgeađa manná oaivvis gitta gátnása rádjái (os sacrum). Čielgeađa lea sylindralaš struktuvra mii lea duolbasman anterioraid ja posterioraid. Čielgedávttit, laktásan ligameantat, deahkit, čielgemeningat ja cerebrospinalgolggus (CSF) suodjalit čielgeađđama. Dat álgá medulla oblongata (vuoiŋŋašmáddaga caudala oassi) joatkkan, oaiveskálžžu vuolit ráiggi foramen magnusa buohta. Njuoratmánáin čielgeađđama inferiora oassi dábálaččat manná gitta čielgedávttigaskasaš diskka buohta mii lea L2 ja L3 čielgedávttiid gaskkas. Ollesolbmuin čielgeađa nohká L1-L2 diskka buohta, muhto vuolit asehis oassi, conus medularis, sáhttá nohkkat T12-dásis dahje L3-dásis. Dieinna lágiin čielgeađa dušše gávdno spinalkánala superiora guovtti goalmmádasas. Čielgeađa lea assái guovtti báikkis, lahtuid innerverema dihte:

  • Intumescentia cervicalis lea čielgeađđama segmeanttaid C4 ja T1 gaskkas. Anteriora ovssiin (ramus) boahtá plexus brachialis mii innervere bajit lahtuid.
  • Intumescentia lumbosacralis lea segmeanttaid L1 ja S3 gaskkas. Anteriora ovssiin boahtá plexus sacralis ja plexus lumbalis mat innerveret vuolit lahtuid. Spinalnearvvat mat bohtet dán assás nearvaoasis ráhkadit cauda equina, mii lea gihppu spinalnearvvain mat mannet cisterna lumbalis'a čađa.

Čielgeađđama váldofunkšuvdna lea jođihit nearvaimpulssaid vuoigŋašiid ja rupmaša perifera orgánaid gaskkas. Muhtimin goitge sáhttá iešalddes sáddestit mohtorsignalaid dehkiide "jearakeahttá" vuoigŋašiin. Dát signalat gohčoduvvojit refleaksan.

Gáldut[rievdat | edit source]

Moore, K., Agur, A. and Dalley, A. (2011). Essential clinical anatomy. Baltimore, MD: Lippincott Williams & Wilkins.