Njuikes sisdollui

Sátnegirji

Wikipedia'as/is

Sátnegirji lea ohcangirji mii čilge sániid mearkkašumiid. Sátnegirji maid čilge sániid čállinvuogi, daid sojaheami ja jietnadeami. Dat muhtumin maid addá synonymaid (buhttensániid).

Muhtun sátnegirjjit čilgejit guđege sáni deháleamos geavahusaid. Ovdamearkka dihte galgá go leat "liikot juoidá" dahje "liikot juogamasa". Dakkáraččat leat erenoamáš anolaččat giellaoahpahallái.

Sátnegirjjit leat máŋggaláganat, ovdamearkka dihte etymologalaš sátnegirjjit, fágasátnegirjjit, synonymasátnegirjjit ja govvasátnegirjjit.

Etymologalaš sátnegirji

[rievdat | rievdat wikiteavsttain]

Etymologalaš sátnegirji čilge sániid historjjá.

Fágasátnegirji

[rievdat | rievdat wikiteavsttain]

Fágasátnegirji čilge muhtun fága erenoamáš sániid.

Synonymasátnegirji

[rievdat | rievdat wikiteavsttain]

Synonymasátnegirji addá synonymaid guđege ohcansátnái. Synonyma lea sátni mas lea seamma [dahje sullii seamma] mearkkašupmi go muhtun eará sánis dahje sániin.

Sániid válljašupmi – deskriptiiva ja normatiiva sátnegirjjit

[rievdat | rievdat wikiteavsttain]

Dábálaččat láve earuhit guokte sátnegirješlája: 1) deskriptiiva sátnegirji ja 2) normatiiva sátnegirji.

Normatiiva sátnegirji lea dakkár mii čilge maid sánit galggašedje mearkkašit ja makkár sániid oažžu dahje galgá geavahit hupmamis ja čállimis.

Deskriptiiva sátnegirji čilge mat sánit leat anus hupmangielas ja čállingielas, beroškeahttá maid giellagáhttejeaddjit oaivvildit daid dohkálašvuođa hárrái. Sánit mat gullet deskriptiiva sátnegirjjit leat dakkár beaivválaš sánit nugo šlákteriija, šønnet, helt jna.

Deskriptiiva sátnegirjái gullet maiddái dadjanvugiid mat geavahuvvojit beaivválaš gielas muhto eai leat riekta giellagáhttejeddjiid mielas dahje grammatihkkagirjjiid čilgehusaid mielde. Ovdamearka lea "dat arvá" (=arvá).

Deháleamos davvisámegiel sátnegirjjit

[rievdat | rievdat wikiteavsttain]

Konrad Nielsen davvisámegiela-dárogiela sátnegirji (1932-62)

Pekka Sammallahti davvisámegiela-suomagiela sátnegirji (Vuosttaš geardde almmustuvvon 1991. Viiddiduvvon sátnegirji almmustuvvui 2021)

Pekka Sammalahti ja Klaus Peter Nickel davvisámegiela-duiskkagiela sátnegirji (2006)

Eará smávit davvisámegiel sátnegirjjit

[rievdat | rievdat wikiteavsttain]

Bajábeale namuhuvvon sátnegirjjiid lassin leat almmustuvvon moanat smávit sátnegirjjit. Namuhan veara lea Giellatekno ja Divvun-dutkanjoavkku davvisámegiela-dárogiella neahttasátnegirji (Neahttadigisánit) mii almmustuvvui 2013. Sánit lasihuvvojit dohko dađistaga.

Ovttagielalaš sátnegirji

[rievdat | rievdat wikiteavsttain]

Buot viiddis davvisámegiel sátnegirjjiin leat čilgehusat muhtun eará gillii. Davvisámegiel sátnegirji mas sániid mearkkašumit leat čilgejuvvon davvisámegillii lea ovdamearkka dihte oažžu namuhit Girjelohkki sátnelistu (Inga Guttorm, 1982). Dan girjái lea čálli viežžan Deanuleahkái gullevaš suopmansániid guđa čáppagirjjálaš girjjis.

Namuhan veara lea maiddái Jovnna-Ánde Vest čállin Synonymasátnegirji (1995) mii ii čilge sániid mearkkašumiid muhto buktá moadde dahje muhtumin olles hivvodaga synonymaid guđege sátnái.