Oamastangehčosat

Gielladieđas, oamastangeažus lea geažus dahje mii laktása muhtun sátnái. Dat dovddaha ovddemusat oamasteami ja gullevašvuođa. Sámegielas leat dušše oamastangehčosat (oamastansuffiksat). Komitatiiva máŋggaidlohku lea spiehkastat.

Máilmmis leat ollu gielat, main leat oamastanaffiksat. The World Atlas of Language Structures logahallá 642 giela main leat oamastanaffiksat. Affiksa siskkilda sihke suffiksa ja prefiksa. Sámegielas eai leat oamastanprefiksat.

Sámegielat

1. Davvisámegiella

Davvisámegielas leat oamastangehčosat. Dat laktásit substantiivvaide (omd. eadnásat), pronomenii ieš (omd. iežan, iežat, alccesat), resiprohkalaš pronomeniidda (omd. guhtet guoimmiset), postposišuvnnaide (omd. bálddastis), negatiiva supiidnaverbii (omd. aman, amat, amas jna), ja vearbba gerundahápmái (ealedettiinis). Dábáleamos geavahus, goittoge 2000-logu álggus, dáidá leat pronomen ieš sojahus. Substantiiva+oamastangeažus geavaheapmi lea unnon. Go veardida boarráset girječálliid giela (riegádan jagiid 1850–1930) ja nuorat girječálliid giela (riegádan 1970-1980) de fuomáša ahte ieža- + substantiiva lea buori muddui boahtán substantiiva + oamastangeažus sadjái. Boarráset girječállit atnet ieža + substantiiva oalle unnán, vuosttažettiin earuheaddji cealkagiin: Mun jurddašin eambbo eatni go iežan dili birra.

1.1 Davvisámegiela oamastangehčosat

Davvisámegielas leat oktiibuot gávccinuppelot oamastangehčosa, guokte gehčosa guđenai persovdnii. Nubbi laktása substantiivii man loahppa lea vokála ja nubbi substantiivii man loahppa lea konsonánta:

	Loahppa lea vokála			Loahppa lea konsonánta
	Ovttaidlohku	Guvttiidlohku	Máŋggaidlohku	Ovttaidlohku	Guvttiidlohku	Máŋggaidlohku
1.p	-n	-me	-met	-an	-eame	-eamet
2.p	-t	-de	-det	-at	-eatte	-eattet
3.p	-s	-ska	-set	-is	-easkka	-easet

Pronomen ieš ovdamearkan:

	Akkusatiiva-genitiiva: ieža-			Illatiiva: alcces-
	Ovttaidlohku	Guvttiidlohku	Máŋggaidlohku	Ovttaidlohku	Guvttiidlohku	Máŋggaidlohku
1.p	iežan	iežame	iežamet	alccesan	alcceseame	alcceseamet
2.p	iežat	iežade	iežadet	alccesat	alcceseatte	alcceseattet
3.p	iežas	iežaska	iežaset	alccesis	alcceseaskka	alcceseaset

1.2 Substantiiva + oamastangeažus

Go substantiivii lakása oamastangeažus de kásusdovddaldat dávjá rievdá. Ovttaidlogu illatiiva oažžu '-s-', mii lea seamma dovddaldat go pronomeniin dasa, dása, diesa jna. Máŋggaidlogu illatiiva oažžu guhkit dovddaldaga ('-ide' → '-idasa-'). Ovttaidlogu lokatiiva oažžu '-st-'.

Girjegiela norbma lea ahte akkusatiivvas-genitiivvas lea gievrras dássi vuosttaš persovnnas:

• De jotkkiimet mátkámet.
• Mun ledjen goahtán luhtte.

Nuppi ja goalmmát persovnnas lea fas geahnohis dássi akkusatiivas-genitiivvas:

• Mana goađát lusa.
• Biret lei álo irggis luhtte.
• Mánát eai beassan oaidnit áhčiset mánnui.

	Vokálamátta: 'oabbá'
	Oamastangehčosa haga		Oamastangehčosiin
	Ovttaidlohku	Máŋggaidlohku	Ovttaidlohku	Máŋggaidlohku
Nominatiiva	oabbá	oappát	oabbá-	(oappáid-)1
A/G	oappá	oappáid	oabbá- / oappá-	oappáid-
Illatiiva	oabbái	oappáide	oabbás-	oappáidasa-
Lokatiiva	oappás	oappáin	oappást-	oappáin-
Komitatiiva	oappáin	oappáiguin	oappáin	oappáid + guin2
Essiiva	oabbán		oabbán-
1. Máŋggaidlohku nominatiiva ii báljo adno oamastangehčosiin ja aivve allaáiggálaš čuorvvassátnin, omd. Ráhkis oappáidan! 2. Máŋggaidlogu komitatiivvas oamastangeažus boahtá ovdal -guin. Dása leat giellahistorjjálaš sivat. Dolin 'guin' lei sierra sátni justo dego ala, sisa jna.

Konsonántamáddagis lea mohkkát sojaheapmi go vokálamáddagis. Buot kásusiin lea eará dovddaldat go sátnái laktása oamastangeažus. Oažžu measta lohkat ahte dát oamastansojahus ii leat nu hirbmat dábálaš. Eanas fuolkesánit leat vokálamáddagat (áhčči, eadni, oabbá, viellja, nieida, bárdni).

	Konsonántamátta: 'áhkkut'
	Oamastangehčosa haga		Oamastangehčosiin
	Ovttaidlohku	Máŋggaidlohku	Ovttaidlohku	Máŋggaidlohku
Nominatiiva	ustit	ustibat	ustib-	(ustibiiddá-)
A/G	ustiba	ustibiid	ustib-	ustibiiddá- ustibiiddi-
Illatiiva	ustibii	ustibiidda	ustibasa-	ustibiiddás-
Lokatiiva	ustibis	ustibiin	ustibisttá- ustibistti-	ustibiinná- ustibiinni-
Komitatiiva	ustibiin	ustibiiguin	ustibiinná- ustibiinni-	ustibiiddá- + -guin ustibiiddi- + -guin
Essiiva	ustibin		iežan (iežat, iežas...) ustibin
1 persovnnas ja 2. persovnnas lea muhtun hámiin vokálamolsašupmi. Danin tabeallas leat guokte hámi ovttaidlogu lokatiivvas ja komitatiivvas ja máŋggaidlogu akkusatiiva-genetiivvas, lokatiivvas ja komitatiivvas. Essiva ii adno go vuođđohámis leat golbma stávvala (ustibin).

1.3 Geavaheapmi

Substantiivvat mat ovddemusat váldet oamastangehčosa leat sohkanamahusat, ovdamearkka dihte áhčči, eadni, bárdni, nieida, viellja, oabbá ja nu ain. Dákkár sánit sáhttet maid váldit oamastangehčosa ráddjehusaid haga. Dábáleamos lea goittotge ahte dat čuvvot váldonjuolggadusa dás vuollelis.

1.3.1 Váldonjuolggadus

Eará substantiivvaid hárrái leat muhtun ráddjehusat. Váldonjuolggadus lea ahte oamastangeažus čuovvu finihtta vearbba:

• Gal mon muhtomin juoiggastan eamidan nai. [mu eamida]
• Juogo leat čorgen lanjat? [du lanja]
• Mihkkal jugahii vieljas gárremiidda. [Mihkkala vielja]
• Káre leai juo vajáldahttán áibbas barggus. [Káre barggu]
• De vuolgu baicce gussame viežžat. [munno gusa]
• Gal mun čiegan čalmmiidan.
• It galgga goalludit beljiidat.
• Gosa nieiddaidat guđđet?
• Váldde biergasiiddát!
• Iđedis vieččaimet herggiideamet meahcis.
• Váhnhemat belket mánáideaset ja mánát fas vánhemiiddiset.
• Bargit jotke bargguideaset.
• Baluset dattege eai sáhttán čiehkat.
• Mihkkal ii muitán lohpadusaidis.
• Ánne viehkalii áhčis ovddal.
• Beana ruohtastii isidis oaivvi nala.
• Áddjá doapmalii sabehiiddis lusa.
• Oaččut dan cealkit oabbásat!
• Elle viegai oabbásis veahkkin.
• De moai vuoddjáime geidnoseame.
• Galgabeahtti dál mannat eadnáseatte veahkkin.
• Bođiimet siidaseamet gaskabeaiáigge.
• De ánuimet mii jeahkáliid herggiidasamet dáluisidis.
• Olbmot dopme ruovttuidasaset.
• Dalle ledjen lihkolaš diehtemeahttunvuođastan.
• Niillas doalai Kátjá salastis.
• Jápmin boahtá áiggistis.
• Jovnna bálkestii vatnasisttis golgadagaid Áslat vatnasii.
• Sii bohte olggos biillasteaset.
• Mun lean bivastagainan bargan.
• Na ieš dieđát herggiinat mo láhttet.
• Beatnagiinnátgo boađát?
• Niillas humadii beatnagiinnis.
• Seaŋggas ođii Sámmol eamidiinnis.
• Soai irggiineaskka leigga geahččan min herggiid ija.
• Ane dan oapminat!
• Son ii dovddastan vieljaidis vielljanis.

1.3.2 Oamastangeažus ii čuovo finihtta vearbba

Čuovvovaš ovdamearkkat eai čuovo váldonjuolggadusa.

Oamastangeažus sáhttá čuovvut cealkaga objeavtta:

• Politiija gohčui mu oktan joavkkuinan ja vel nuppi sámi joavkku iežas mielde.

Dávjá dat olmmoš masa oamastangeažus čujuha ii oba oidnoge cealkagis ja oalle dávjá dat čujuha dan olbmui geainna hubmi ságastallá.

• Gos áhččát lea?
• Vai nu boaris dat lea eadnát!
• Nieidat lea mannan dohko.
• Mii gal fertet dieid bassat eret ovdal go eadnádet ja áhččádet boahtiba.
• Fuomášin áhčát boahtime.
• Dá lea eatnát liidni.
• Oappát beana gullui.
• Áhčistat lohket hui njálgga guliid.
• Moai letne etniinat soabadan ahte don náitalat Jovnnain.

Muhtumin dat čujuha hubmái:

• Maid vielljan cealká?

1.3.3 Oamastangeažus humahallama oktavuođas

Goalmmát geavaheapmi lea nu gohčoduvvon vokatiiva. Ii datge čuovo váldonjuolggadusa.

• Maid don, olbmán, dagat?
• Ráhkis vieljažan!
• Nu dat lea Márjjážan.
• Vuoi, vuoi Kátjážan mot moai galge?

1.3.4 Oamastangeažus ja distributiiva pronomen

Oamastangeažus sáhttá maiddái čujuhit distributiiva pronomenii. Dát vuogádat lea oalle mohkkái ja rievddada hubmis hubmái. Oamastangeažus sáhttá čujuhit finihta verbii ja muhtumin maiddái distributiiva pronomenii.

Ovdamearkkat:

• Mii válddiimet guhtege lávkamet.
• Dat válde guhtege lávkkas.

Daid njuolggadusaid čilge Pekka Sammallahti iežas artihkkalis Davvisámegiela distributiiva cealkagat.