Oamastangehčosat

Oamastangeažus lea geažus dahje mii laktása muhtun sátnái. Dat dovddaha ovddemusat oamasteami ja gullevašvuođa. Sámegielas leat dušše oamastangehčosat (oamastansuffiksat). Komitatiiva máŋggaidlohku lea spiehkastat.

Máilmmis leat ollu gielat, main leat oamastanaffiksat. The World Atlas of Language Structures logahallá 642 giela main leat oamastanaffiksat. Affiksa siskkilda sihke suffiksa ja prefiksa. Sámegielas eai leat oamastanprefiksat.

Sámegielat

1. Davvisámegiella

Davvisámegielas leat oamastangehčosat. Dat laktásit substantiivvaide (omd. eadnásat), pronomenii ieš (omd. iežan, iežat, alccesat), resiprohkalaš pronomeniidda (omd. guhtet guoimmiset), adposišuvnnaide (omd. bálddastis), negatiiva supiidnaverbii (omd. aman, amat, amas jna), ja vearbba gerundahápmái (ealedettiinis). Dábáleamos geavahus, goittoge 2000-logu álggus, dáidá leat pronomen ieš sojahus. Substantiiva + oamastangeažus geavaheapmi lea unnon. Go veardida boarráset girječálliid giela (riegádan jagiid 1850–1930) ja nuorat girječálliid giela (riegádan 1970-1980) de fuomáša ahte ieža- + substantiiva lea buori muddui boahtán substantiiva + oamastangeažus sadjái. Boarráset girječállit atnet ieža- + substantiiva oalle unnán, vuosttažettiin earuheaddji cealkagiin: Mun jurddašin eambbo eatni go iežan dili birra.

1.1 Davvisámegiela oamastangehčosat

Davvisámegielas leat oktiibuot gávccinuppelot oamastangehčosa, guokte gehčosa guđenai persovdnii. Nubbi laktása substantiivii man loahppa lea vokála ja nubbi substantiivii man loahppa lea konsonánta:

	Loahppa lea vokála			Loahppa lea konsonánta
	Ovttaidlohku	Guvttiidlohku	Máŋggaidlohku	Ovttaidlohku	Guvttiidlohku	Máŋggaidlohku
1.p	-n	-me	-met	-an	-eame	-eamet
2.p	-t	-de	-det	-at	-eatte	-eattet
3.p	-s	-ska	-set	-is	-easkka	-easet

Pronomen ieš ovdamearkan:

	Akkusatiiva-genitiiva: ieža-			Illatiiva: alcces-
	Ovttaidlohku	Guvttiidlohku	Máŋggaidlohku	Ovttaidlohku	Guvttiidlohku	Máŋggaidlohku
1.p	iežan	iežame	iežamet	alccesan	alcceseame	alcceseamet
2.p	iežat	iežade	iežadet	alccesat	alcceseatte	alcceseattet
3.p	iežas	iežaska	iežaset	alccesis	alcceseaskka	alcceseaset

1.2 Substantiiva + oamastangeažus

Go substantiivii lakása oamastangeažus de kásusdovddaldat dávjá rievdá. Ovttaidlogu illatiiva oažžu '-s-', mii lea seamma dovddaldat go pronomeniin dasa, dása, diesa jna. Máŋggaidlogu illatiiva oažžu guhkit dovddaldaga ('-ide' → '-idasa-').

Ovttaidlogu lokatiiva oažžu '-st-'.

Girjegiela norbma lea ahte akkusatiivvas-genitiivvas lea gievrras dássi vuosttaš persovnnas:

• Gal mun vilban dovddan.
• Guođán du háldui dállon.
• Mun lean opmodahkan ieš čohkken.
• De jotkkiimet mátkámet.
• Mun ledjen goahtán luhtte.

Nuppi ja goalmmát persovnnas lea fas geahnohis dássi akkusatiivas-genitiivvas:

• Mana goađát lusa.
• Biret lei álo irggis luhtte.
• Mánát eai beassan oaidnit áhčiset mánnui.

Muhtimat atnet geahnohis dási maiddái vuosttaš persovnnas:

• Mun in dadjan naman. ~ Mun in dadjan namman.

	Vokálamátta: 'oabbá'
	Oamastangehčosa haga		Oamastangehčosiin
	Ovttaidlohku	Máŋggaidlohku	Ovttaidlohku	Máŋggaidlohku
Nominatiiva	oabbá	oappát	oabbá-	(oappáid-)1
A/G	oappá	oappáid	oabbá- / oappá-	oappáid-
Illatiiva	oabbái	oappáide	oabbás-	oappáidasa-
Lokatiiva	oappás	oappáin	oappást-	oappáin-
Komitatiiva	oappáin	oappáiguin	oappáin-	oappáid- + guin2
Essiiva	oabbán		oabbán-
1. Máŋggaidlohku nominatiiva ii báljo adno oamastangehčosiin ja aivve allaáiggálaš čuorvvassátnin, omd. Ráhkis oappáidan! 2. Máŋggaidlogu komitatiivvas oamastangeažus boahtá ovdal -guin. Dása leat giellahistorjjálaš sivat. Dolin 'guin' lei sierra sátni justo dego ala, sisa jna.

Konsonántamáddagis lea mohkkát sojaheapmi go vokálamáddagis. Buot kásusiin lea eará dovddaldat go sátnái laktása oamastangeažus. Oažžu measta lohkat ahte dát oamastansojahus ii leat nu hirbmat dábálaš. Eanas fuolkesánit leat vokálamáddagat (áhčči, eadni, oabbá, viellja, nieida, bárdni).

	Konsonántamátta: 'áhkkut'
	Oamastangehčosa haga		Oamastangehčosiin
	Ovttaidlohku	Máŋggaidlohku	Ovttaidlohku	Máŋggaidlohku
Nominatiiva	ustit	ustibat	ustib-	(ustibiiddá-)
A/G	ustiba	ustibiid	ustib-	ustibiiddá- ustibiiddi-
Illatiiva	ustibii	ustibiidda	ustibasa-	ustibiiddás-
Lokatiiva	ustibis	ustibiin	ustibisttá- ustibistti-	ustibiinná- ustibiinni-
Komitatiiva	ustibiin	ustibiiguin	ustibiinná- ustibiinni-	ustibiiddá- + -guin ustibiiddi- + -guin
Essiiva	ustibin		iežan (iežat, iežas...) ustibin
1 persovnnas ja 2. persovnnas lea muhtun hámiin vokálamolsašupmi. Danin tabeallas leat guokte hámi ovttaidlogu lokatiivvas ja komitatiivvas ja máŋggaidlogu akkusatiiva-genetiivvas, lokatiivvas ja komitatiivvas. Essiva ii adno go vuođđohámis leat golbma stávvala (ustibin).

1.3 Geavaheapmi

Substantiivvat mat ovddemusat váldet oamastangehčosa leat sohkanamahusat, ovdamearkka dihte áhčči, eadni, bárdni, nieida, viellja, oabbá ja nu ain. Dákkár sánit sáhttet maid váldit oamastangehčosa ráddjehusaid haga. Dábáleamos lea goittotge ahte dat čuvvot váldonjuolggadusa dás vuollelis.

1.3.1 Váldonjuolggadus

Eará substantiivvaid hárrái leat muhtun ráddjehusat. Váldonjuolggadus lea ahte oamastangeažus čuovvu finihtta vearbba:

• Mun lean beatnagan čanastan gitta. [mu beatnaga]
• Gal mon muhtomin juoiggastan eamidan nai.
• Juogo leat čorgen lanjat? [du lanja]
• Doala njálmmát!
• Vai leatgo njuokčamat láhppán?
• Mihkkal jugahii vieljas gárremiidda. [Mihkkala vielja]
• Káre leai juo vajáldahttán áibbas barggus.
• De vuolgu baicce gussame viežžat. [munno gusa]
• Mun dáiddán dán čavčča juo vuovdit visot bohccuidan.
• Gal mun čiegan čalmmiidan.
• It galgga goalludit beljiidat.
• Gosa nieiddaidat guđđet?
• Oaččut lanja gosa beasat guođđit biergasiiddát.
• Mihkkal ohcagođii biktasiiddis dan sevdnjes lanjas.
• Moai galge molsut biktasiiddáme.
• Iđedis vieččaimet herggiideamet meahcis.
• Váhnemat belket mánáideaset ja mánát fas váhnemiiddiset.
• Bargit jotke bargguideaset.
• Baluset dattege eai sáhttán čiehkat.
• Mihkkal ii muitán lohpádusaidis.
• Ánne viehkalii áhčis ovddal.
• Beana ruohtastii isidis oaivvi nala.
• Áddjá doapmalii sabehiiddis lusa.
• Oaččut dan cealkit oabbásat!
• Elle viegai oabbásis veahkkin.
• Niillas čohkkedii biilasis.
• De moai vuoddjáime geidnoseame.
• Galgabeahtti dál mannat eadnáseatte veahkkin.
• Bođiimet siidaseamet gaskabeaiáigge.
• De ánuimet mii jeahkáliid herggiidasamet dáluisidis.
• Olbmot dopme ruovttuidasaset.
• Dalle ledjen lihkolaš diehtemeahttunvuođastan.
• Biera lei lanjastis gullan mii gievkkanis dáhpáhuvai.
• Niillas doalai Kátjá salastis.
• Jápmin boahtá áiggistis.
• Jovnna bálkestii vatnasisttis golgadagaid Áslat vatnasii.
• Sii bohte olggos biillasteaset.
• Áhkku sihkestii vel iešnai moadde gatnjala eret muođuinis.
• Mun lean bivastagainan bargan.
• Na ieš dieđát herggiinat mo láhttet.
• Beatnagiinnátgo boađát?
• Niillas humadii beatnagiinnis.
• Seaŋggas ođii Sámmol eamidiinnis.
• Iđđedis bođiiga vel Ovllá guovttos Ánddiin ealuineaskka.
• Moson báhppa gusaidisguin áigu rassat?
• De rohkadalai gonagasnieida su áhčistis, ahte son válddášii dan guossi guossinis.
• Ane dan oapminat!
• Son ii dovddastan vieljaidis vielljanis.

1.3.2 Oamastangeažus ii čuovo finihtta vearbba

Čuovvovaš ovdamearkkat eai čuovo váldonjuolggadusa.

Oamastangeažus sáhttá čuovvut cealkaga objeavtta:

• Politiija gohčui mu oktan joavkkuinan ja vel nuppi sámi joavkku iežas mielde.
• Min váhnemat dikte min ieža čilget áššiideamet.

Dávjá dat olmmoš masa oamastangeažus čujuha ii oba oidnoge cealkagis ja oalle dávjá dat čujuha dan olbmui geainna hubmi ságastallá.

• Gos áhččát lea?
• Vai nu boaris dat lea eadnát!
• Nieidat lea mannan dohko.
• Mii gal fertet dieid bassat eret ovdal go eadnádet ja áhččádet boahtiba.
• Fuomášin áhčát boahtime.
• Dá lea eatnát liidni.
• Oappát beana gullui.
• Áhčistat lohket hui njálgga guliid.
• Moai letne etniinat soabadan ahte don náitalat Jovnnain.

Daidda olbmuide geainna hubmi ságastallá:

• Moai áigo dál áhčiineattet earránit.

Muhtumin dat čujuha hubmái:

• Maid vielljan cealká?

1.3.3 Oamastangeažus humahallama oktavuođas

Goalmmát geavaheapmi lea nu gohčoduvvon vokatiiva. Ii datge čuovo váldonjuolggadusa.

• Maid don, olbmán, dagat?
• Ráhkis vieljažan!
• Nu dat lea Márjjážan.
• Vuoi, vuoi Kátjážan mot moai galge?

1.3.4 Oamastangeažus ja distributiiva pronomen

Oamastangeažus sáhttá maiddái čujuhit distributiiva pronomenii. Dát vuogádat lea oalle mohkkái ja rievddada hubmis hubmái. Oamastangeažus sáhttá čujuhit finihta verbii ja muhtumin maiddái distributiiva pronomenii.

Ovdamearkkat:

• Mii válddiimet guhtege lávkamet.
• Dat válde guhtege lávkkas.

Daid njuolggadusaid čilge Pekka Sammallahti iežas artihkkalis Davvisámegiela distributiiva cealkagat.

1.3.5 Adposišuvnnat

Adposišuvnnat čuvvot dábálaččat váldonjuolggadusa:

• Áiggutgo vuostáiváldit Ipmil attáldaga vai norddastit dan eret luhtát?
• Eadni čuorvvui mu lusas.
• Guovssahas sáhttá dohppet du gitta ja loktet du lusas ja borrat du.
• Nissonat fertejedje botnjiideaset ja mánát áhčiideaset gárrat gerresii ja goallostit maŋŋáseaset.
• Váldde dan mielddát!

Eará geavahusat leat vejolaččat muhto eai nu dábálaččat:

• Boađe mielddán johkagáddái!