Holokausta

Wikipedia
Jump to navigation Jump to search

Holokausta lei go Nazi-Duiska goddalii 6 miljovnna juvddálačča nuppi máilmmisoađi áigge. Viidát mearkkašumis holokausta siskkilda maiddái go Nazi-Duiska systemáhtalaččat goddalii eará olmmošjoavkkuid, nugo romaid, Sovjehta soahtefáŋggaid, Polska olbmuid, siviila sovjehta riikkavuložiid, homoseksuála olbmuid, doaibmaváttut olbmuid, Jehova vihtaniid ja eará nai politihkalaš dahje oskkolaš vuostálastiid. Viidát definišuvnna mielde ledje gaskal 11 ja 17 miljovnna olbmo mat dušše holokaustas.

Dan botta go Duiskka nazisttalaš ráđđehus stivrii riikka de árvvu mielde 3 miljovnna juvddálačča dušše leairran. Máŋggas gottáhalle gássagámmaris dahje illástuvvojedje, nelgo dahje barggahuvvojedje jámas. Buohcuvuođat ledje maiddái jáminsivvan. Beannot miljovnna juvddálačča bážáhalle jámas go Duiska válddii Polska.

Go geahččala goddalit olles álbmoga de láve gohčoduvvot álbmotgoddimin. Holokausta ii leat go eará álbmotgoddimat historjjás, go holokausta čađahuvvui systemáhtalaš vugiiguin ja čielga nálleideiologiijain. Ulbmil lei ahte okta nálli galggai stivret buot earáid. 1935 bohte Nürnberg-lágat mat sirrejedje juvddálaččaid ja duiskalaččaid. Láhka mearridii geas lei Duiskka varra, gii lei seahkenálat, ollasit juvddálaš, belohahkii juvddálaš dahje veahá njealjádas juvddálaš. Juvddálaččat ja duiskkalaččat eai ožžon náitalit šat. Juvddálaččain ii lean šat olles riikkavulošvuohta ja dat masse jienastanvuoigatvuođa ollásit. Vejolašvuođat beassat virggálaš bargu gáržžiduvvui.

Etymologiija ja doahpagat[rievdat | edit source]

Holokaustas lea álgoálggus Greikka sátni mii mearkkaša "boaldinoaffar" ja dat lea ráhkaduvvon greikkagiela "holos" (=obbanaga) ja "caustus" (=boldojuvvon). Skandinávia gielain adnojuvvo sátni "forintelsen" dahje "förintelsen" mii lea njuolggojorgalus sánis "Vernichtung". Hebreagiela namahus lea "השואה"; "roassu", mii láve transkriberejuvvot ná: "Shoa", "Shoah" dahje "Schoah". "Shoah" adnojuvvo maiddái fránskkagielas.