Beaivvášsevnnjodeapmi

Wikipedia
Njuike: navigašuvdna, oza
RiverIcon-Nothing.svg Dát artihkal soaitá dárbbašit gielladikšuma.
Dát artihkal soaitá dárbbašit gielladikšuma. Don sáhtát veahkehit Wikipedia ja dárkkistit artihkkala. Jus artihkkalis leat čállinfeaillat, de divo daid ja váldde eret dán málle. Giitu!
Gaskaijabeaivváža sevnnjodeapmi Guovdageainnus 1.6.2011 dii. 23.42. Govven/Foto: Alvar Dunfjell
Govvejuvvon Frankriikkas go lei ollislaš beaivvášsevnnjodeapmi 1999
Beaivvášsevnnjodeami animašuvdna njukčamánu 29. beaivvi 2006

Beaivvášsevnnjodeapmi dáhpáhuvvá go mánnu boahtá beaivváža ja máilmmi gaskii nu ahte beaivváš belohahkii dahje oalát jávká mánu duohkái. Ollislaš dahje dievas beaivvášsevnnjodeapmi lea okta earenoamážeamos luonddudáhpáhusain. Geassemánu 2. beaivvi 2011 lei gaskaijabeaivváža sevnnjodeapmi Davvi-Sámis, ja mánnu govččai goasii 60 % beaivvážis. Dat dáhpáhuvai gaskaija áigge ja dan sáhtii buoremusat oaidnit Davvi-Sámis, gos dien áigge lea gaskaijabeaivváš. Nie viidát ii govčča mánnu beaivváža ovdal go 76 jagi geahčen fas - 2087:s.

Fred Espenak lea NASA olis almmuhan kataloga mas oaidná 5000 jagi áiggi sevnnjodemiid - sullii 2000 o. Kr. rájes gitta 3000 jagi m. Kr. Orru ahte Østfolddas báktesárgumat lassánedje sullii 900 - 700 o. Kr. Espenaka katalogas oaidnit ahte jagis 857 o. Kr. lei ollislaš beaivvášsevnnjodeapmi, muhto doppe ii lean leamaš sevnnjodeapmi áigodagas 1229 ja 857 o. Kr., ja danne sáhttet bronsaáiggis nu sakka sárgon bávttiide dien dáhpáhusa. Davvi-Sámis ledje leamaš ollislaš beaivvášsevnnjodeamit jagiin 1067, 938 ja 929 o. Kr.[1]

Sisdoallu

Iešguđet beaivvášsevnnjodeamit [rievdat]

Leat njealjelágan beaivvášsevnnjodeamit.

  • Ollislaš sevnnjodeapmi dáhpáhuvvá go mánnu gokčá olles beaivváža. Garrasit báiti beaivváža ovdii boahtá seavdnjadet oaidnemeahttun mánnojorbadas. Beaivváža korona mii muđui lea menddo čuovggaheapme oaidnit, ihtá dál čuovgi riekkisin. Ollislaš beaivvášsevnnjodeapmi oidno dušše unna oasážis máilmmis.
  • Gierdosevnnjodeapmi (annulára) lea dalle go beaivváš ja mánnu leaba juste ovtta linjjá alde go máilmmis geahččá, muhto mánnu lea nu guhkkin eret máilmmis ahte ii govčča olles beaivváža. Dalle oidno beaivváš šearradit čuovgi riekkisin (gierdun) mánu birra.
  • Hybriida sevnnjodeapmi lea ollislaš ja gierdosevnnjodeami gaskasaš dáhpáhus. Muhtin báikkiin lea sevnnjodeapmi ollislaš ja eará sajiin fas gierdosevnnjodeapmi.
  • Belohahkii (oassálas) sevnjjodeapmi lea go beaivváš ja mánnu eaba leat juste linjjá alde. Dalle lea mánnu dušše belohahkii beaivváža ovddas. Dieinna lágiin oidnojit buot duot golbma eará sevnnjodeami báikkiin mat leat olggobealde guovddášlinjjá. Dat sáhttá maid ná oidnot vaikko guovddášlinjá ii deaivva máilmmi obanassiige.

Lea imašlaš soaittáhat ahte beaivváš lea sullii 400 geardde guhkkelis máilmmis go mánnu ja das lea sullii 400 geardde stuorit diamehter. Go eatnamis geahččá, de orruba dat leame ovtta stuorrát. Dát soaittáhat dat dahká ahte máilmmis sáhttá oaidnit ollislaš beaivvášsevnnjodeami.

Duogážin dasa go muhtin sevnnjodeamit leat gierdohápmásaččat ja earát fas ollásit gokčet, lea ahte mánnu johtá ellipttalaš (jorbodahkii guhkolaš) geainnu mielde máilmmi birra. Dat dahká ahte mánnu lea muhtumin guhkkelis eret ja muhtumin lagabus máilmmi. Go mánnu lea guhkkin eret, de gokčá dat unnit oasi almmis, ii ge leat doarvái stuoris gokčat olles beaivváža. Gierdosevnnjodeapmi dáhpáhuvvá dávjjit go ollislaš sevnnjodeapmi, danne go mánu gaskamearálaš gaska lea menddo stuoris dasa ahte ollislaččat gokčat.


Sevnnjodeami geahččat [rievdat]

Lea várálaš geahččat njuolga beaivvážii, vaikko geahčasta dušše moadde sekundda hávális. Liikká sáhttá čalbmi ja oaidnu billohuvvat. Lea vejolaš oalát čalmmehuvvat dan geažil. Čalbmi ii dovdda bákčasa, mii várrešii várálašvuođa vuostá, ja danne sáhttá jođánit geavvat ahte čalbmi vaháguvvá.

Beaivvášsevnnjodeapmi Ringerikes, miessemánu 31. 2003

Dábálaččat lea beaivváš nu šearrat ahte dasa ii dárjja geahččat. Go lea beaivvášsevnnjodeapmi, de ii oro leame nu šearrat, muhto liikká lea beaivváščuovga seamma várálaš.

Beaivvášsevnnjodeami geahččamii leat ráhkaduvvon vásedin čalbmeláset. Ii galgga makkárge eará lásiid čađa geahččat beaivvážii. [2].

Govvejeuvvon Valladolidas (Spanias). Gierdosevnnjodeapmi golggotmánu 3. 2005
Olbmot geahččame beaivvášsevnnjodeami 2002:s Islánddas


Luc Viatour govven sevnnjodeami 1999


Goas beaivvášsevnnjodeamit? [rievdat]

Dá lea oassi beaivvášsevnnjodemiin:

Muhtin beaivvášsevnnjodeamit
Beaivi Áigi (UTC) Makkár Maximum
bistá		 Báikkot Komenttat
Álgu Gasku Loahppa
Miessemánu 9., 1919 - - - ollislaš   Oarje-Afrihká Govven: Arthur Eddington verifisereren dihte oppalaš relativitehtateoriija
Borgemánu 11. 1999 - - - ollislaš - Europá, Asia
Geassemánu 21. 2001 - - - ollislaš 04:57 min Lulli-Amerihká, Afrihká
Juovlamánu 14. 2001 - - - gierdohápmásaš 03:53 min Davvi- ja Gaska-Amerihká
Geassemánu 10. 2002 - - - gierdohápmásaš 00:23 min Asia, Australia, Davvi-Amerihká
Juovlamánu 4. 2002 - - - ollislaš 02:04 min Lulli-Afrihká, Antarktis, Indonesia, Australia
Miessemánu 31. 2003 - - - gierdohápmásaš 03:37 min Eurohpá, Asia, Davvi-Amerihká
Skábmamánu 23. 2003 - - - ollislaš 01:57 min Australia, New Zealand, Antarktis, Syd-Amerika
Cuoŋománu 19. 2004 - - - belohahkii - Antarktis, Lulli-Afrihká
Golggotmánu 14. 2004 - - - belohahkii - Asia, Hawaii, Alaska
Cuoŋománu 8. 2005 - - - hybriida 00:42 min Jaskesáhpi, Gaska-Amerihká
Golggotmánu 3. 2005 08:41 10:31 12:22 gierdohápmásaš 04:32 min Davvi-Afrihká, Eurohpá, Oarje-Asia, Gaskanuorti ja India [1]
Njukčamánu 29. 2006 - - - ollislaš 04:07 min Brasiila, Davvi-Afrihká, Gaska-Asia, Mongolia [2]
Čakčamánu 22. 2006 - - - gierdohápmásaš 07:09 min Lulli-Amerihká, Oarje-Afrihká, Antarktis
Njukčamánu 19. 2007 - - - belohahkii - Asia, Alaska
Čakčamánu 11. 2007 - - - belohahkii - Lulli-Amerihká, Antarktis
Guovvamánu 7. 2008 - - - gierdohápmásaš 02:12 min Antarktis, Australia, New Zealand
Borgemánu 1. 2008 - - - ollislaš 02:27 min Davvi-Amerihká, Eurohpá, Asia
Ođđajagimánu 26. 2009 - - - gierdohápmásaš 07:54 min Lulli-Afrihká, Antarktis, Lullinuorta-Asia, Australia
Suoidnemánu 22. 2009 - - - ollislaš 06:39 min India, Kiiná, Jaskesáhpi, buoremusat oidnui Shanghaias, Hangzhouas dahje Wuhanas. Bisttii buot guhkimis jahkečuođis.
Ođđajagimánu 15. 2010 - - - gierdohápmásaš 11:08 min Afrihká, Asia
Suoidnemánu 11. 2010 - - - ollislaš 05:20 min Lulimus Lulli-Amerihkás, Tahiti, Beassášsuolu
Ođđajagimánu 4. 2011 - - - belohahkii - Eurohpá, Afrihká, Guovddáš-Asia
Geassemánu 1. 2011 - - - belohahkii - Islánda, Davvi-Sápmi, davvin Davvi-Amerihkás, Nuorta-Asia
Suoidnemánu 1. 2011 - - - belohahkii - Lullin Indiamearas
Skábmamánu 25. 2011 - - - belohahkii - Lulli-Afrihká, Antarktis, Tasmania, New Zealand
Miessemánu 20. 2012 - - - gierdohápmásaš 05:46 min Jaskesáhpi, Asia, Davvi-Amerihká
Skábmamánu 13. 2012 - - - ollislaš 04:02 min Australia, New Zealand, lullin Lulli-Amerihkás, lullin Jaskesáhpi
Miessemánu 10. 2013 - - - gierdohápmásaš 06:03 min Australia, New Zealand, guovddáš Jaskesáhpi
Skábmamánu 3. 2013 - - - hybriida 01:40 min Nuorta Amerihká, Lulli-Eurohpá, Afrihká
Cuoŋománu 29. 2014 - - - gierdohápmásaš 00:00 min Lulli-India, Australia, Antarktis
Golggotmánu 23. 2014 - - - belohahkii - Davit Jaskesáhpi, Davvi-Amerihká
Njukčamánu 20. 2015 - - - ollislaš 02:47 min Atlanteráhpi ovdal Englándda, Fearsullot, Svalbárda, Davvipola
Čakčamánu 13. 2015 - - - belohahkii - Lulli-Afrihká, Lulli-India, Antarktis
Njukčamánu 9. 2016 - - - ollislaš 04m09s Lulli-Asia, Jaskesáhpi
Čakčamánu 1. 2016 - - - gierdohápmásaš 03m06s Afrihká
Guovvamánu 26. 2017 - - - gierdohápmásaš 00m44s Lullin Afrihkás, lullin Lulli-Amerihkás
Borgemánu 21. 2017 - - - ollislaš 02m40s Davvi-Amerihká
Guovvamánu 15. 2018 - - - belohahkii - Antarktis, lullin Lulli-Amerihkás
Suoidnemánu 13. 2018 - - - belohahkii - Lullin Australias
Borgemánu 11. 2018 - - - belohahkii - Davimus Europás, Davvi-Asia
Ođđajagimánu 6. 2019 - - - belohahkii - Nuorta-Asia
Suoidnemánu 2. 2019 - - - ollislaš 04m33s Lulli-Amerhká
Juovlamánu 26. 2019 - - - gierdohápmásaš 03m39s Lulli-Asia
Geassemánu 21. 2020 - - - gierdohápmásaš 00m38s Lulli-Asia
Juovlamánu 14. 2020 - - - ollislaš 02m10s Lulli-Amerihká

Liŋkkat [rievdat]

Čujuhusat [rievdat]

  1. ↑ Andrew J.Boyle: Solskip og stjerneguder (s. 25), forlaget Opphav, Fredrikstad 2008, ISBN 978-82-997845-0-4
  2. ↑ Adressa - Beaivvášsevnnjodeapmi sáhttá dahkat čalmmeheapmin

Málle:Portal Solformørkelse Kategori:Artikler i astronomiprosjektet

Málle:Link UA Málle:Link UA

Vižžojuvvon čujuhusas http://se.wikipedia.org/w/index.php?title=Beaivvášsevnnjodeapmi&oldid=253580