Sosiálademokratiija

Dát artihkal soaitá dárbbašit gielladikšuma. Dát artihkal soaitá dárbbašit gielladikšuma. Don sáhtát veahkehit Wikipedia ja dárkkistit artihkkala. Jus artihkkalis leat čállinfeaillat, de divo daid ja váldde eret dán málle. Giitu!

Sosiálademokratiija lea ideologalaš suorgi gullevaš sosialisttalaš árbevirrui, muhto ii leat šat odne oktiisoahppevaš Karl Marx jurdagiiguin revolušuvnna ja proletariáhta diktatuvrra birra. Sosiálademokratiija dohkkeha parlamentarismmalaš njuolggadusaid ja bargá demokratiseret servodaga mearrádusproseassaid ja sosiála reforpmaid.

Guovddážis sosiálademokratiija servodatmodeallas lea seaguhanekonomiija, sosiála dásseárvu ja aktiivvalaš bálvalusstáhta. Sosiálademokráhtalaš bellodagat leat gievrrat skandináva riikkain, ja dát bellodagat sihke ovttasbarget priváhta kapitálaberošteddjiiguin seammás go stuorrát vuoruhit sosiála bálvalusortnegiid ja almmolaš sektovrra.

Historjjálaččat lea doabá sisdoallu rievddadan. Ovdalaš áigge lei doahpagis mihá viidát sisdoallu go odne, go maiddái kommunisttat gohčoduvvo sosiálademokráhttan. Lenin gohčodii iežas sosiálademokráhttan ovdal vuosttaš máilmmi soađi. Marx ja Engels eaba háliidan geavahit doahpaga, go soai eaba oaivvildan dan heivvolažžan lihkadussii mas mihttuin lei klássafriddja servodat. Soai oaivvildeigga ahte demokratiija lei juogalágan diktatuvra mii eaktudii servodatklássaid. Engels mieđihii ja dohkkehii eallilan jagiin goitge doahpaga danin go dálá áiggi sosiálademokráhtalaš lihkadus lei kommunisttalaš.

Geahča maid

• Sosiálademokráhtalaš bellodagat
• Gurutbealli
• Guovddaš-Gurut
• Seaguhanekonomiija
• Bálvalustáhta
• Sosialdemokratiet.no

Dát Wikipedia-artihkal lea oalle oanehaš. Don sáhtát veahkehit Sámegiel Wikipedia ja viiddidit artihkkala.