Komigiella

Wikipedia
Njuike: navigašuvdna, oza
Dán artihkkalis soitet leat čállinfeaillat. Jus hálidat, de divo daid ja váldde eret dan málle. Giitu!
Komigiella
коми кыв (komi kyv)
Geavaheapmi
Guovlu Komi
Hupmiid mearri 285 000
Sadji ii čuođi stuorámusa joavkkus
Alfabehta kyrillalaš
Virggálaš stáhtus
Virggálaš giella Komi
Giellakodat
ISO 639-1 kv
ISO 639-2 kom
SIL KPV


Komigiella lea permelaš giella urálalaš giellabearrašis. Sullii 217000 hállet komigiela.

Guovlu[rievdat | edit source]

Komigiella hállojuvvo erenoamážit Komi republihkas, gos giella lea virggálaš giella oktan ruoššagielain, muhto maid kránnjáguovlluin, Nenetsias, Arkhangelsk oblastas. Murmánskka oblastas lea maid komigiela hállit, go dasa vulge komit 1800-logu loahpas.

Jietnadatoahppa[rievdat | edit source]

Vokálat[rievdat | edit source]

Komigielas lea 7 vokála, čájehuvvon IPA-symbolain ja čállingiela bustávain. Komigielas ii leat guhkkodaterohus.

Ovdavok. Guovdavok. Maŋŋevok. Ovdavok. Guovdavok. Maŋŋevok.
Alla vok. i ʉ u и ы у
Gaskavok. e ə o е ӧ о
Vuollegis vok. a а

Morfologiija[rievdat | edit source]

Substantiiva[rievdat | edit source]

Komigielas lea rikkis kasusvuogádat, gielas leat 17 kasusa:

  1. Nominatiiva
  2. Akkusatiiva
  3. Genitiiva
  4. Ablatiiva
  5. Datiiva
  6. Komitatiiva
  7. Konsekutiiva
  8. Karitiiva
  9. Instrumentála
  10. Illatiiva
  11. Inessiiva
  12. Elatiiva
  13. Prosekutiiva
  14. Transitiiva
  15. Terminatiiva
  16. Approksimatiiva
  17. Egressiiva

Vearba[rievdat | edit source]

Komigiela vearbbat sodjet persovnnas, logus, áiggis (preseansa, preterihta, futura). Komigielas lea biehttalanvearba, ja biehttalanvearba sojahuvvo áiggis, dego omd. lullisámegielas.

Syntáksa[rievdat | edit source]

Komigiella lea SVO-giella.

Sátnevuorká[rievdat | edit source]

Čállingiella[rievdat | edit source]

Komi čállingiela geavaha kyrillalaš alfabeahta, ja dasa lassin guokte liigebustáva, <і> (jietna i, muhto palataliserema haga, dego <и> livččii gáibidan) ja <ӧ> (schwaa-vokála):

А а Б б В в Г г Д д Е е Ё ё Ж ж
З з И и І і Й й К к Л л М м Н н
О о Ӧ ӧ П п Р р С с Т т У у Ф ф
Х х Ц ц Ч ч Ш ш Щ щ Ъ ъ Ы ы Ь ь
Э э Ю ю Я я

Giellahistorjá[rievdat | edit source]

Siskkildas giellahistorjá[rievdat | edit source]

Urálalaš gielaid máttastruktuvra lea dábálaččat CVCV. Komigielas lea máŋgii leamaš apokope, nu ahte maŋimus vokála lea jávkan. Omd. suomagiela suoni «suodná» lea komigielas сӧн, sən. Nubbi ođastus lea, ahte sátneloahppasaš l lea rievdaduvvon v:n, komigielas sátni «giella» lea кыв,  kʉv.

Girjjálašvuohta[rievdat | edit source]

  • Hausenberg, Anu-Reet: Komi. Daniel Abondolo (red.) The Uralic Languages. Routledge, London 1998, ISBN 0-415-08198-X, (Routledge language family descriptions), S. 305–326.

Liŋkkat[rievdat | edit source]

Wikipedia
Komigiel Wikipedia, friddja diehtosátnegirji


Urálalaš gielat
aitosašgárjilgiella | anárašgiella | aunusgárjilgiella | áhkkilsámegiella | bihtánsámegiella | darjjesámegiella | davvisámegiella | enetsagiella | ersagiella | esttegiella | gárjilgiella | gielddasámegiella | hantigiella | inkeroisgiella | julevsámegiella | juratsagiella | kamassagiella | komigiella | komipermjakgiella | liivigiella | lullisámegiella | lyydigiella | mansigiella | matorigiella | meängiella | mokšagiella | nenetsagiella | ngasanagiella | niitomarigiella | nuortalašgiella | selkupagiella | suomagiella | ubmisámegiella | udmurtagiella | ungáragiella | vatjagiella | várremarigiella | vepsägiella | võrogiella